Rok 1921
Rok 1921
Dosavadní zapisovatel do obecní kroniky p. Emanuel Zlonický, rolník na odpočinku a bývalý dlouholetý starosta spoj.obcí Byseň –Tuřany, zemřel po delší nemoci dne 30. Ledna 1921 a zpopelněn byl v krematoriu libereckém, dne 2. února 1921.
Čest buď jeho památce!
Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 23. Února 1921 pověřen byl jsem já, Jan Ezr, řídící učitel v Tuřanech a jako člen zastupitelstva, vedením obecní kroniky. Funkce této ujal jsem se dne 1. Května 1921. Řídí se zákonem o pamětních knihách obecních ze dne 30 ledna 1920, č. 80 Sb.z.a.n.a nařízením vlády republiky československé ze dne 9. Června 1921 č. 211Sb.z a n, kterým se provádí zákon o pamětních knihách obecních, budu zaznamenávat dle § 3 toho nařízení v časové posloupnosti pamětihodné současné události místní, které výstižně zobrazují obec po stránce hospodářské, populační, sociální, veřejně zdravotnické, kulturní atd. Události okresu, země, neb státu jen potud, pokud souvisí s životem v obci.
Poněvadž v pamětní knize této nejsou uvedeny dějiny obce, sestavil je pisatel, uživ jednak kroniky školní a vyhledav data v Tuřanech z různých pramenů např. Tomkova dějepisu města Prahy, Ottova naučného slovníku aj. na zadnícj stranách této pamětní knihy.
Jako dodatek k r. 1920 stůjž zde zaznamenáno, že v měsíci prosinci, před svátky vánočními, překvapena byla česká veřejnost komunistickým pokusem o převrat a rozvrat ústavních a společenských řádů, kterýž se však nezdařil. Popud k převratu vyšel z ciziny a hnutí to podporováno bolševickými kruhy ruskými. Jest přirozeno, že se semkly veškeré, republice naší věrně oddané dělnické i občanské strany k ráznému odporu proti snahám podvratným, a že se k nim připojili tisíce našich legionářů, Sokolů, dělnických tělocvič. jednot. I v naší krajině ztřeštění a nerozvážní příslušníci strany komunistické pokusili se o zabrání cukrovaru a dvorce ve Studněvsi. Pokus jejich úplně selhal. Mnozí z nich byli zatčeni a uvězněni.
Rok 1921
Již v roce minulém bylo pozorováno a také ve schůzích ob.rady i zastupitelstva ukazováno na to, že benzinový motor v čerpací stanici v Bysni nefunguje tak, jak by si bylo přáti. Bylť skoro desítiletým užíváním opotřebován a poškozen, tak že bylo nutno provésti nákladnou jeho opravu. Bylo též pomýšleno na pohon parní, ale po mnohých úvahách z toho sešlo. V několika schůzích obec.zastupitelstva uvažováno, jak by se vysoký náklad, jehož vyžadoval benzin, té doby nesmírně drahý(1 kg za..) a ku pohonu motoru potřebný, snížil limit výdaj za benzin v r. 1919 Kč 30.642.
Z kruhů odborných raděn motor na nasávaný plyn, kterýž pohon té doby prý nejlacinější jest, a takto konečně přistoupeno k návrhu tomu a oprava motoru, jakož i přeměna jeho na nasávaný plyn svěřeny p. Ant. Smetanovi, majiteli strojnické dílny v Slaném. Napsána smlouva mezi obcí a p. Ant. Smetanou a ve schůzi obec. zastupitelstva dne 9. Ledna konané, schválena. Ve smlouvě této zavazoval se p. Smetana, že opravu motoru a přeměnu jeho na nasávaný plyn a celé zařízení provede do 6. Dne měsíce dubna za cenu Kč 21.800.
Na základě zákona ze dne 9. dubna 1920 o volbách do místních školních rad provedena ve schůzi obec. zastupitelstva dne 29.ledna volba do místní školní rady tuřanské a zvoleni tito občané: Jos. Jirkovský zedník, Jos. Mikulec kovář a Ant. Šourek skladník děl. Konsumu. Náhradníky jejich občané: Čeněk Knobloch rolník, Frant. Petržíla rolník a Václav Šulc obuvník.Funkční období místní rady školní trvá 4 léta.
Ve dnech 16-19 února provedeno v naší republice první všeobecné sčítání lidu. Sčítacím komisařem pro Byseň-Tuřany jmenován okresní správou politickou říd. učitel Jan Ezr. Výsledek sčítání toho uveden v této pamětní knize na str. 383.
Ze strany 383:
Dle sčítání lidu ze dne 16-19 února 1921 má osada Tuřany 105 domů a 620 obyvatelů, kteří bydlili ve 156 bytech. Byseň 20 domů se 182 obyvateli ve 43 bytech. Počet mužů na Tuřanech činil 289, žen 331, v Bysni mužů 90, žen 92. Dle vyznání náboženského: Na Tuřanech katolíků 183, československých 38, českobratrského vyznání 13 a bez vyznání 386 osob. V Bysni katolíků 31, československých 5, českobratrských 2, pravoslavných 1 a bez vyznání 143. Obě spojené obce mají 125 domů, 199 bytů, 802 obyvatele. Mužů 379, žen 423. Dle vyznání: katolíků 214, československých 43, českobratrských 15, pravoslavných 1 a bez vyznání 529 osob.
Koncem měsíce února 1921 odstěhoval se ze zdejší farní osady farář P. Josef Bláha, ustanoven byv farářem v Tuchlovicích. Působil na Tuřanech přes 5 let. Počátkem března přistěhoval se nový duchovní správce P Frant. Kopecký, předtím kaplan v Zeměchách.
Dne 8. dubna složila nová místní školní rada slib v místnosti školy do rukou minist. rady Dr. Vysokého ze Slaného.Předsedou místní školní rady zvolen občan Fran. Kutil, rolník z Libovice, jeho náměstkem obč. Václav Kylies, starosta ze Studněvsi.
Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 9. A 16. Května konané schváleny po předchozím přezkoumání účtů finanční komisí účty obce Tuřan jakož i spojených obcí Bysně-Tuřan za rok 1920. Příjem obce Tuřan činil 19.000Kč,vydání 29.677 Kč, schodek 9.676 Kč. Obecní přirážka místní stanovena na 280% daně činžovní a 1650% z daní ostatních.
Příjem spojených obcí činil 7516,72 Kč, vydání 8.155,13 Kč, schodek 638,41 Kč. Přirážka obcí stanovena na 48% z daně činžovní a 185% z daní ostatních.
K vyzvání obilního úřadu ze dne 20. Srpna 1921 zvolena nová aprovizační komise z občanů: Hofmana, Jirkovského, Křenka a Ezra.
Den 10 září 1921 byl pro Slaný a jeho okolí svátečním dnem. Toho dne navštívil Slaný náš pan president, jemuž školní mládež slanská i z okolních škol vzdala na náměstí před radnicí hold. Pan president prohlédl školy a humanitní ústavy a prodlev v Slaném skorem celé dopoledne, odjel do Motyčína, kterážto obec prohlášena městem. Mládež naší školy se též uvítání p. presidenta se svými učiteli zúčastnila.
Ku přeměně motoru na nasávavý plyn bylo nutno domek, v němž studně a stroje se nalézají, rozšířiti. Žádána obec Byseň, aby pozemek pro rozšíření čerpací stanice osadě Tuřanům prodala. Obec Byseň pozemek ten darovala, což ve schůzi 9. října konané vzato s díky na vědomí.
Antonín Smetana, mistr strojnický v Slaném, jemuž jak na str. 159 pověděno, oprava i přeměna motoru na nasávavý plyn svěřena, slovu svému nedostál a do naznačené lhůty práci neodvedl. Přes veškery urgence i hrozby práce do konce r. 1921 provedeny nebyly. Strojník Smetana měl plno výmluv, proč práci odvésti nemohl a slíbil konečně, že do počátku března 1922 vše vykoná a stroj uvede v chod.
K uhrazení výloh na přístavbu čerpací stanice, předělání motoru aj. učiněna dle usnesení ob. Zastupitelstva výpůjčka u okresní hospodářské záložny v Slaném, kteráž byla povolena a peníz 35.000 Kč uložen v záložně, aby dle potřeby byl vybírán. Tím vzrostl obecní dluh na výši 80.000 Kč.
Aby obecní přirážky nemusily býti tak vysoké, pomýšlela obec již déle na to, rozšířiti počet svých poplatníků a domáhati se tudíž svého vlastního katastru, který by sestával z části pozemků katastru Byseňského a Řisutského, od něhož by se oddělilo asi 80 ha půdy, již patří 20 majitelům v Tuřanech usedlých. Dr. Holwegovi v Slaném svěřeno vypracování a žádost se všemi doklady, jako nákresy příštího katastru aj. podána v měsíci listopadu 1919. Zemská správa politická vyzvala však přípisem ze dne 5. září 1921 osadu Tuřany, aby vzala v úvahu změn hranic katastru a rozloučení obcí Byseň a Tuřany, ježto Byseň se rozloučení přeje. Obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 9. Října vzavši v úvahu prohlášení a důvody Bysně, postavilo se na stanovisko zamítavé a podalo prostřednictvím okresní politické správy odůvodněný protest a předalo náležitost tuto též okresní správní komisi. Dříve musí býti od Řisut, částečně Slaného a Studněvsi odděleny pozemky, o něž žádáno a uskuteční-li se to, teprve se možno domáhati rozloučení obcí.
Aby mohla osada Tuřany dosíci subvence na zařízení vodovodu, bylo nutno dle přípisu technické kanceláře rady zemědělské pro Čechy vodovod obecní rozšířiti a projekt vypracovaný dále zaslati. Ve schůzi obec. zastupitelstva dne 20. Října konané usneseno vypracování projektu svěřiti inž. Jaroslavu Matičkovi v Praze.
Zásobování obyvatelstva prodejnami přestalo v měsíci září 1921. Prodejna v Tuřanech prodávala naposled 3. Září chlebovou mouku 1 kg á 1Kč, mouku vařivou 1 kg á 2Kč. Aprovisační komise prohlédla účty a zjistila: Příjem v roce 1921 Kč 7054,84 Kč, vydání 6.433,79 Kč, hotovost pokladniční 621,05Kč, kteráž odevzdána ve prospěch obecní pokladny.
V roce 1921 vynesla pivní dávka 1.939,16Kč.
Zima v roce 1921 byla mírná, v lednu jen 7 dní s mrazy mírnými, jinak dosti teplo. Únor byl studenější a 13 dní mělo mrazivé počasí. Listopad a prosinec byly dosti studené, s 28 mrazivými dny, největší mráz byl 15. Prosince a to -16 C v noci. Pokud se týče dešťů, byl rok 1921 méně deštivý než rok 1920. V celém roce napršelo 315,4 mm, nejdeštivější měsíce byly červen, červenec a srpen, v nichž napršelo 207,2 mm.
V měsíci lednu a to 5. Zemřel Arnošt Denis, francouzský historik, věhlasný učenec a upřímný přítel našeho národa. Napsal mnoho děl z našich dějin, zejména mistrně vylíčil „Konec samostatnosti české a Čechy po bitvě na Bílé hoře“.
V roce 1921 slavili jsme dvě jubilea: 70. Narozeniny Jiráskovy a 100. Narozeniny Havlíčkovi. Oba tito muži, slavní synové našeho národa, získali si o národ náš nesmrtelných zásluh. Havlíček mistrně ve svých novinách burcoval naše otce, poučuje je o časových otázkách a vzbuzuje v nich národní vědomí. Jirásek ve svých krásných spisech ukázal lidu našemu slavní i smutné doby našeho národa.
Veliká obava nás tísnila, když se roznemohl náš milovaný president Masaryk, náš osvoboditel, budovatel republiky, muž zlatého srdce, kterýž věnuje značné sumy pohořelým, studentstvu a všem trpícím. Po přestálé těžké nemoci odejel na zotavenou na italský ostrov Capri.
V r. 1921 konala se v Praze „Dělnická Olympiáda“ a cvičení „Federace děl.tělocv. jednot“. Obě měly pěkné úspěchy, ač myšlenkově stály za Sokolstvem. Škoda, že není jednolitosti a že národ tříští socialistický separatismus. Nechvalným zjevem jest roztříštění českosl. strany sociálně- demokratické, té mohutné politické strany, která byla i ve starém Rakousku respektovaná. Strana ta roztříštila se v pravici a levici, sotva že našla sebe jako příslušníka národa. Veliké boje vznikly pro Lidový dům v Praze. Ale ani levice nezůstala jednotnou. Rozdělila se na komunisty teoretické a na bolševické.
Dne 24. Dubna pohřbívala Praha mučedníky národní svobody – 42 popravené legionáře, jichž ostatky z Itálie přivezeny do Prahy a tam s velikou slávou za ohromné účasti všech vrstev národa na Olšanech pohřbeny. Jsou to hrdinové, kteří na italské frontě byli Němci a Maďary popraveni.
Během r. 1921 konáno 15 schůzí výborových.
