Jdi na obsah Jdi na menu
 


Válka světová 16.část

26. 3. 2016

           Válka světová 16. část

Ač setí jarní bylo opožděné, myslilo se, že budou pozdní žně a ono zatím v následku trvalého sucha,(zde pršelo v květnu, červnu a červenci jen tři malé razy) a strašných paren jest na počátku srpna. Na polích jen někde jarka, někde oves. Ostatní v stodolách, ba i u malých již vymláceno. Lidé chodí na sbírání klásků i z dalekých měst, tyto vydrtí, obilí na kávových mlýncích rozdrtí a nemaštěné spadlými kyselými jablkami  namaží a tak se živí. Chodí již jako potápky, co pak v zimě?

Opět vypsány nové odvody 18,19 a 20ti letých. Jak veliké sucho panovali svědčí tato tabulka.

První číslo značí srážky roku 1916, druhé 1917 v milimetrech.

Klobuky                      224,3-146,4

Lenešice                    245,7-119,7

Bohušovice                274,6-136,9

Beřkovice Dol.           294,3-116,4

Doksany                    199,9-91,7

Hospozín                   260,2-125,5

Mšeno                        206,4-110,9

Roudnice                   360,1-124,4

Velvary                      222,7-119,8

Studňoves                 262,7-121,2

Zlonice                      245,8-84,1 

Uváděny jsou jen cukrovary v okolí. Od 1 dubna do 22.čevence napršelo ve Zlonicích z celého království Českého nejméně.

Prvý řádný déšť dostavil se 5 srpna. Snad zachová aspoň trochu řepy a zimní brambory, (rané už jsou pryč). Travinám již neprospěje.

3.8. došla  zpráva z bojiště, že Rusové vyklidili Černovice, které byly naším vojskem, za této války již po třetí obsazeny. Mají dnes v moci jen malou část Bukoviny.

Do konce srpna žádné podstatné změny. V září obsadili Italové po tuhých a velmi krvavých bojích kus území nad Goricí namáhají se dobýti Terstu, který ze souše i z vody bombardují. O horu sv. Gabriela bojuje se nepřetržite osm dnů. Boje ty nemají prý sobě rovných. Celou tu dobu jest hora v samém kouři a střelami poseta, že jest jich místy 2 výše.

Horu to brání po většině České pluky, zejména pěší č. 28,112 a 94 zeměbrany. Francouzi a Angličané jen velmi zvolna vytlačují Němce z Belgie a Elsas. Rusové opustili 5.9. velké přístavní město Rigu, které Němci obsadili. Vůbec se zdá, že Rusům nesvědčí zřízení republikánské, neb nastala tam samá desorganisace. Jednou jest při vládě ta a hned druhý den ona strana. Samé vyšetřování podvodů starých, kdežto nové, snad ještě horší se páší.

Místní boje trvají na všech frontách do 25.10. Na Ruské Rusové couvají, na Italské boje o vrch sv.Gabriela trvají, na Francouzské a Belgické strašná kanonáda po níž Němci pomalu sice, ale přece při hrozných ztrátách couvají. Americké vojsko sice ještě nezasáhlo, ale jest nepřátelství Ameriky cítit tím, že přestala zásobovat neutrální státy, zejména Holandsko a Švédsko i Dánsko, uřízla je od mořského spojení a tím vydala v šanc jisté bídě. Svádí opatření to na dokázané prý zásobování Německa těmito státy.

Zde provedeny opět odvody 18-20ti letých (potřetí) a opět z nich některé vybrali (zde 5). Přikročeno k dávno ohlašovanému vyměňování měděných drátů hromosvodových za dráty železné, silně pozinkované. Jestli bude při bouřích stejně výsledků  ukáže budoucnost, nebude-li pozdě.

Tak jako žně krátce a dost brzo se dobyly, tak odbyla se sklizeň bramborů a řepy také tak. Řepa byla tak rozdílná, že někde dala 40 někde také 90 q, podle toho, jak v které krajině v červenci napršelo. Taktéž i brambory. Někde se nenajde na celém poli ani jeden tak veliký jako pěst, někde zase jest bramborů hojně. Přebytečné hned se prodaly v malém po 70 až 90 hal. Za kilo. Jest jich malý pytlík za 50 korun. Řepa jest dnes ponejvíce v cukrovarech a z těch některé, které měly uhlí začaly 20.10. jiné ještě nezačaly (Studňoves 26.10, Louny 20.10 jindy 28.9.).  Možná, že některé ani pracovat nebudou. Velká bída o krmení dobytku trvá. Jindy koupila se fůra řepového chrástu za 6 kor. Dnes se platí za 1q 3 koruny. A tak přijde taková fůra na 45 korun.

Pivo dosud není. Prodává se sice pod jménem pivo nějaký odvar, jako břečka barevný a dost thérem zaváněcí,jeden litr za 1,60K. Jindá za jedno za tak velkou cenu a za druhé onu jakost, by nikdo ani nelíznul, dnes však, když na neděli půl hektolitru jej některý hostinský načne, jest za chvíli vypito, jako nejlepší bývalý Plzeňský ležák. Špulka nití, která byla za 70 hal. Stojí dnes 18 korun a není k dostání, oblek si nyní ani nikdo nepořizuje, stojí totiž ten, který stál před válkou 70 Kor. 6-700 Kor. A jest jen za aprovizaci a ne za peníze k dostání. Slepičí vejce se dnes prodává za 80 hal jedno.

Protože je velká bída o cukr,dostává se ho na osobu a měsíc půl kila, vaří se nyní v každé domácnosti z řepy sirup a tím se aladí. Samé domácí výrobky, z řepy sirup a cikorie, z ječmene a žita káva, z jablek ocet. A co pak ty různá vymyšlená pečiva o jakých se jaktěživo nezdálo! Vikev a bob jedí se na místě hrachu a čočky, namočená pšenice se na pekáči tak připravuje jeko jindy krupky.

V životě politickém, ač spojeni v jeden svaz a podporováni poslanci Jihoslovanskými a jen někdy Poláky, nedosáhli poslanci naši v radě říšské ničeho, co by se k jejich prohlášení ze dne 30 května 1917 vztahovalo. Všeněmci spojeni s Maďary by nejraději otázku českou ze světa sprovodili a proto vším možným jí potírají. Nejvíce mají za zlé koruně, že amnestovala české a slovanské poslance, které by byli nejraději viděli na šibenici. Nemile dotklo se jich sestoupení v jediný klub poslanců mladočeských, národně sociálních a pokrokových, čímž povstal silný klub na radě říšské. Teď čítá český svaz na radě říšské tři velké kluby: Agrární, městský a sociálně demokratický. Rozpadem tím se nyní německého klubu, z něhož všeněmci a radikálové vystoupili, postoupil svaz český na místo prvé, jako nejpočetnější musí tudíž s ním každá vláda počítati.

Tak jako když + Dr. Rieger po rozpuštění říšské rady přijel z Vídně do Prahy a byl triumfálně přivítán, tak přivítán byl 8.10 Dr. Kramář, který poprvé od svého uvěznění po 2,5 roce do Prahy přijel. Byla to důstojná oslava muže trpitele, ale také silné memento našim nepřátelům. Ty nejvíce hryzlo, že uvítaly Dr.Kramáře všechny strany a že největší jeho někdy protivníci byli mezi prvními, kteří se tlačili by jemu ruce stiskli. Prvním podal ruku vůdce sociálně demokratický Johanis. Dej Bůh by toto uvítání se nezvrhlo na bídné osobní nepřátelství, jako kdysi proti Dr. Riegrovi!.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář