Válka světová 20.část
Válka světová 20. část
Dávno již známé nedostatky výživy lidu a marné volání za odpomoc, vypukly v místech průmyslových pravé vzpoury a zejména zde na Kladensku až k rabování. Po prvním květnu, který oslavován všemi stranami v největším klidu a pořádku, počaly se okolo 8.5 z Kladenska trousiti houfce lidu po obcích a mlýnech a násilím si mouku a jiné poživatiny dobývati. Hned na to vzrostly houfce ty do sekt a počaly, ohrožujíce život občanstva v pravém slova smyslu rabovati. Ve mlýně u Šebestů, v Řisutech a v jiných mlýnech sebrali namletou mouku, která patřila i nejmenším lidem, kteří od rány zůstali o hladu, mouku tu nešetrně rozházeli a zbylou domů roznášeli. Na Smečně rozebrali povoz rekvírované pšenice a v ovčíně tam fůru mouky připravenou pro dělníky na deputát. Dělníkům tam vyrabovali brambory, ba i mléko z plotny, rozbili nábytek a nádobí a odcizili šatstvo a obuv. A takovým způsobem hospodařili i na jiných dvorech, kde i prasata zabíjeli, jako na Hájích a ve Mšec.Žehrovicích. Když okresní hejtmanství vidělo, že proti lůze nic nezmůže, byl prohlášen stav obležení a stanné právo a do Slaného položeno 1.100 mužů vojska, kteří po okolí hlídky konají. A tak opět ukázalo se, co je platné neorganizované hnutí, při němž na účet lidu tichého, popouští lůza uzdu svých špatných chtíčů. Každý sympatizoval s lidmi, kteří nevinně trpěli, mají hlad a při tom nuceni jsou pracovati a bylo viděti, že každý rád kousek chleba neb co mohl, rodinám těm poskytnul, nyní pak vinou oné lůzy jsou i tohoto žvance zbaveni. Mělo by to sice být výzvou k povolaným kruhům, aby se již jednou rozmyslili a bezúčelnou válku ukončili, ti však nevidí a nebo vidět nechtí a nechají lid mříti a řádné občany trpěti. Viděli jsme ve všem, že vrátil se rok 1848, kde lid na jedné straně neuvědomělý a druhé straně šlechtou spoutaný povstal, by ze sebe okovy setřásl. Zvonění na poplach, troubení hasičských trubek (v Řisutech) příšerné se ozývalo do vůkolí a běhání lidu s polí, křik, kolikrát marný, to vše dohromady na zmíněný rok upamatovalo. Ve všech obcích zařízeny zesílené noční hlídky a občanstvo všechno postavilo se proti revolucionářům.
Do posledního května na všech bojištích klid a dusno jako před velkou bouří, která každé hodiny vypuknouti hrozí.
V životě národním stal se opět významný projev ve dnech 15-17 května. V tu dobu totiž připadalo padesátiletí položení základního kamene Národního divadla. Praha přeplněna lidem českým v pravém slova smyslu a co slavnost tu ještě více povzneslo, byla přítomnost vynikajících vlastenců Jihoslovanských, Chorvatských, Slovinských, Slováckých, ba i Italských a Polských. V pantheonu musea odbývána slavnostní schůze, která po vzletných a bratrských řečech všech předáků těchto národů vyzněla ve významný projev všeho světa Slovanského a vedla k utužení sbratření těchto národů. Náhodou v Praze meškající předseda červeného kříže Španělského neubránil se pocitu sympatií k národům Českoslovanským a významným projevem sympatie ty prohlásil. Mimo slavnostních představení v Národním divadle, kde hostům připraveny nevídané ovace, chystaly se další herecké slavnosti na Žofíně. Tyto policie uznávajíc je, nevíme z jakého důvodu za politické, zakázala. Dala výstrahu hercům i samému Národnímu divadlu a pohrozilo jeho uzavřením. Zastavila „Národní listy“, které když v náhradu vydávaly večerník Národní noviny, i tyto zakázala. Zesíleny policejní hlídky, domy a hostince v 9 hodin večer uzavřeny a Slovanským hostům dán pokyn, by bez jakéhokoliv rozloučení Prahu opustili. Tak opět krutě ukončen svátek celého národa.
Dalším nadělením vládním bylo dávno ohlašované roztržení Království Českého na kraje, z nichž 7 českých, 4 německé a tři smíšené povstaly. Také zřízeno 13 nových okres. Soudů a obce podle národnosti obyvatelstva vytrženy z okresu dřívějšího a přiděleny okresu novému. Rozdělení toto má nastati 1.1.1919, zatím však na zkoušku zřízena krajská hejtmanství dvě, v Karlíně a Budějovicích. Vláda doprovází tento svůj čin prohlášením, že toto rozdělení bude svědčiti oboum národnostem a že na úkor žádné národnosti svědčiti nebude. My však v tom vidíme roztržení Království Českého a připravením Němcům k dávno touženému založení provincie „Deutschböhmen“.
Na počátku června zmohli se Němci, posíleni vojskem, které jim z Ruska přibylo na ofenzivu ve Francii, kde vskutku za strašných sice ztrát dobyli dosti velké území. Již jásali, že vtrhnou do Paříže, byli však vojskem Americkým a prý také dobrovolníky Čechoslováckými, kteří z Ruska tam se dostali zadrženi. Stav tento pak trvá do 1.7. Za to však v Itálii, kde zasáhli do krutých bojů Američané a Angličané, ustoupili naši z Piavského údolí. V Rusku samý anarchismus a vražedný boj domácí. Těchto bojů účastňují prý se i naši tam zbylí zajatci a pod jménem Českoslovácká brigáda bojují proti bolševíkům, podporováni jsouce Kozáky a Velkorusy. I Japonsko již zakročuje a obsadili Vladivostok. Na bojišti Balkánském úplný klid. Slibované zásoby z Ukrajiny a Rumunska sem nedošly, protože si je Němci pro sebe sebrali a zde panuje taková bída, že obdrží jedna osoba půl bochníčku chleba na týden, takový, kterého by za normálních poměrů nemělo dost na den. Jaká bída panuje je už dnes, že lid přestává jsa vysílen pracovati a docela otupěle na průtocích věcí hledí. Počínají si péci nezralá jablka a mažou s nimi onen bídný chléb. A perspektiva do budoucích žní, horší než kdy jindy.
Od 30.4 přišel prvý déšť 2.července. Obilí, zejména ječmeny ani nevymetaly, ukazují na 3 neděle po ostrychu, pšenice podeschly, žita jsou hluchá a slámy jestli bylo loni málo, nebude letos ani polovice. Píce není docela žádná a nabízí se již za cent 240 K. To samé jest s ovocem. Vláda zapověděla drožky, prodalo se všecko ofertné a zač bude se prodávati v malém ukazuje cena třešní. Ač se hojně urodily, prodává se jich kilo za 8 korun. Hovězí maso stojí kilo 20K, telecí 16K, vepřové až 56K, skopové, více kozí 18K. Mladá husa 60K, cucák až 280K. Dobytek bude úplně vybitý. Před válkou bylo v obci zdejší 485 kusů, dnes, 2.7 120 kusů.
Červenec znamená se na bojištích v ústupu našich v Itálii, velkém ústupu Němců ve Francii, kteří v červnu dobyté území celé Francouzům postoupili a dnes ještě dále ustupují. V Rusku chýlí se ku konci vlády Bolševiků a jsou jejich vojska všude Čechoslováky a s nimi spojenými nyní již Japonci, Angličany a Američany zatlačováni. Města Sibiřská jsou těmito vojsky dobyta a již se píše, že do jejich moci padne i Moskva. Počíná se čím dále tím více jeviti pomoc Ameriky, jejíž technika a zdravé mužstvo v bojích hraje velkou úlohu.
V ohledu politickém bylo významné, že na základě spojení všech Slovanských poslanců musel po velikém vzpírání předseda ministerstva Dr. Seidler odstoupiti a postoupil místo někdejšímu ministru vyučování Husárkovi, kterému byly v říšské radě tak zvané nezbytnosti státní povoleny, načež tato do podzimu odročena. Jak se poslanci rozjeli, začal ministr president pokračovati v díle nepřátelském proti Čechům a to, co po 25 roků Češi zdržovali, jednoduchým ministerským nařízením provedl. Ustavil totiž německý krajský soud v Trutnově. To opět rozvířilo oposiční hnutí u Slovanských národů. Vláda vydala maximální ceny obilí a píce: pšenice a žita na 55K, ječmene na 45K, ovsa na 40K. za 1q. K tomu pak se připočítává tak zvaná prémie, čím dřív se obilí dodá, tím větší. Za dodané do 15 srpna 25 korun a do 15 prosince 5 korun za cent.
22.7 dostavil se kýžený a vydatný déšť, po němž všechno okřálo. Zejména okopaniny počaly růsti. Zato ječmeny a jarky se zmladili a sekají se nyní nejvíce travní kosou, jako směsky. Slíbený příděl z Ukrajiny nedošel a tak se bída jen zmáhá. Lidé sbírané obilí hned vymlátí, na ručních šrotovníkách semelou a z této otrubami smíšené mouky vdolky pečou. V takovém tehdy asi stavu vstoupili jsme do pátého roku války, která hrozí lidstvo i veškeré tvorstvo vyhubiti a zničiti.
Drahota stoupá. V srpnu prodává se vejce za 1,80K, maso již úplně schází a pod ruku jen za velké ceny ze známosti k dostání. Kilo hovězího za 20K, telecího za 28, vepřové snad ale jen z nemocných prasat 42K. Prasata a veškerá drůbež i králíci pocházejí, takže jistě k jaru nebude ani kousek masa.
Stavět v této době jest nemožno. 1.000 cihel stojí 360 korun, tašek 500K. a jeden hák na kalenec 2 K. K tomu přišla 24.8 taková bouře s vichřicí a kroupami, že nezůstala ani jedna střecha neporušena. V Řisutech u Zelenků vyvrátil 600 let starou lípu, na silnicích ovocné stromy a ovoce tolik scházel, že toho lidé nanosili nůše. Žně se při mizerném počasí doklepávají. Obilí po většině vlhké se domů vozí, počasí deštivé a zimavé.
