Válka světová 6. část
Světová válka 6. Část
Do konce roku nemůže se žádný nový postup na tom kterém bojišti zaznamenati. Na bojišti Italském ohlašují se sice strašné boje dělostřelecké a útoky pěchoty Italské, avšak bezvýsledné. Na frontě Ruské větší bitvy, v Bukovině a v Haliči k ní přiléhající, také bezvýsledné, ve Francii a Belgii boje místní třeba jen o zákop, nebo díru málo metrů měřící. Nevysvětlitelným do konce roku zůstalo chování Řecka, které se pořáde staví ke všem mocnostem neutrálním, dovolilo však Francouzům a Angličanům obsaditi Soluň, tuto opevniti a učiniti z ní základnu k dalším operacím, taktéž i chování Rumunska, které přistání silného sboru Ruského na své území mlčky dovolilo, na druhé straně pak Rakousku a Německu prodalo společně s Bulharskem 50.000 vagonů obilí, aby tyto státy své nedostatky krýti mohly. Ku konci připojuji takzvaný lístek chlebový, bez jehož předložení a hotového zaplacení nikdo ani mouky ani chleba neobdržel.
Když někdo v cizím místě neb hospodě chtěl k masu neb ku kávě chleba nebo housku, předložil lístek a hostinský si z něho ustřihnul čtvereček odpovídající odebranému pečivu.
Někde byli tak přísní, že za žádnou cenu bez lístku pečivo nedali.
Dle tohoto lístku obdržela rodina na den a osobu 20-32 dg mouky, po případě z ní vyrobeného chleba. Tento vážil 14 dg a stál 66 hal. Mouka č.0 - 70 hal, č.1- 65 hal, č.2- 48 hal. Později tak zvaná jednomletá 56 hal. Od prvního ledna 1916 nařízeno péci chleba 126 dg za 60 hal a mouka uvedena do obchodu jako č.0 – 1,20K, č.1 – 98hal, č.2 na vaření 85 hal, č.3 černá chlebová 55 hal.
Zdražení to proti dříve dosti citelné – mimo to nařízeno že nesmí nikomu býti předepsáno více na den než 20 dg a jen kde dokázati se může, že někdo těžkou práci vykonává, tomu samotnému 30 dg. Od 11.7. zavedeny opět ceny původní.
Pokusil jsem se vylíčiti dějiny války za 17ti měsíčního jejího trvání, války nad jiné hrozné, o níž se zpočátku myslilo, že za dva měsíce bude ukončena. Kdežto dnes, po sedmnácti měcících, kdyby nepřišly k řeči již různé nedostatky zásob, zdálo by se,že teprve válka na jaře doopravdy počne. Všechny státy prohlašují, že chtějí čestný mír, že nechtí rozšířiti svoje území, ale nikdo nechce se slovem „mír“ první vyjíti, aby se nezdálo, že se cítí již slabým a unaveným. Zatím však dojista historie oceňovati udatnost vojska, sebezapření obecenstva a moderní, sice strašné, ale nové vynálezy válečnictví, postaví na prvé místo toho státníka, který přes veškeré plané fráze vysloví slovo „mír“ a který nebude se lekati kritiky a svých spojenců a dá přednost tiché a poctivé práci domácí, před rachocením pušek a hřmění děl.
Tím by připravil vstup do roku 1916 veselejší, rodinám šťastné shledání a sobě nehynoucí paměť potomstva!
Nechť tehdy takový brzo povstane a promluví!!!
